Plácání

4. srpna 2012 v 0:58 | Fitli |  Deníček?
Mám chuť plácat. Pláci plác. Plácají se lidi po zadku. Pak sebou plácají ryby na suchu. Potom se dá plácat z hlíny. A já taky pláču. Plesk plesk. Už dlouho jsem jen tak nepleskala na blog, jenom v duchu, nebo do uší tolerantním příbuzným. Nebyl čas.

Ale teď su v Brnečku, jachacha. Tady se dá plácat celý noci. A nejlepší je, že tady není nikdo, kdo by mi mohl v plácání zabránit. Ale taky tady není můj noutbůček. Bůček. To je smutné. Mám tady jenom tenhle počítač, ale ten už je stár a stávají strašný věci, třeba mu umře internet, nebo něco jinýho. Ale zas k němu jsou repráčky, takže na mě může hrát hudba ze dvou stran, i když mně sluchátka nerozmajdávají hlavu. A taky to můžu mít děsně nahlas a nikdo za to na mě neřve (zdravím, sestřičko!)
Ale mám tady hrozně málo hudby, protože všechno jsem si stahovala na noutbuček, který tu není. A z empéčtrosky to přehrát nemůžu, protože káblík tady taky nemám. A z ní poslouchat nemůžu, protože má málo baterky a nabít ji taky nemůžu, protože nemám ten káblík. A navíc je taky trochu rozbitá, vždycky se zasekne a jenom svítí a nehraje. Navíc nevím, jak by ju někdo mohl opravit, protože nemá žádnou díru, kterou by se mohl dostat dovnitř. To by musel být moc schopný operátor empéčtrosčích mozečků. To je kvákavé. Tak poslouchám finský nemetalový písničky z netu. Ty jsou krásný. Já si vzpomínám, že jsem někdy došla k názoru, že nějaká písnička je strašná, i když je finská, ale nevím která.

Dneska jsem se cestou dom koukala na olympiádu v hospodě. Jezdili tam na lodičkách. Měl vyhrát Čech, ale vyhrál Novej Zéland. Ale Novej Zéland je ovce. Ovce umí jezdit na lodičce, chápete to? A taky tam byl Švéd, ale ten taky nevyhrál.

V nějakým městě cestou měli hezkou školu, ale nevím kde. Pak jsem musela jet daleko předaleko vlakem se dvěma osobami, z nichž jedna pořád chtěla, abych jí říkala vtipy, což od ní nebylo hezké, protože já sice všechny vtipy znám, ale nevzpomenu si na ně. Tak on vykládal samý matematický, fyzikální a informatický vtipy, kterým jsem nerozuměla, protože jsem mladá a nevzdělaná a ve škole nedávám pozor ani ve svých oblíbených předmětech, což je hulvátské. Teda ve fyzice zas jo. Z vlaku jsem poznala spoustu měst podle domů a ne podle nápisů na nádraží, což je děsivé.

Pak jsem viděla ze šaliny zase nejhezčího houslistu na světě, tedy Vojtu z Poletíme?, už podruhé, heč! A pak jsem zjistila, že jsem celou dobu jela ve vagónu s naší nenáviděnou češtinářkou, a to mi zkazilo náladu. A to jsem myslela, že jsem konečně zpátky v docela velkým městě.

Chtěla jsem najít Marčískův dům na streetvieweru, ale Kerava tam není. Finsko je zaostalý. Grrr.

Zítra/dneska du na ten lughnasad, ale vím jenom o 2-5ti lidech, co znám a možná tam budou, což je moc málo. A taky jsem se s tím, s kým tam jdu hlavně, pořádně nedomluvila, takže nevím, kdy chcu vstávat. Ale teď chcu psát, tak nemůžu jít spát. Přijďte tam ještě někdo!
Třeba tam budou mít něco ženiálního. Třá meče, ty tam budou určitě, ale ty mám zakázaný si kupovat. Nebo aspoň rohy na pití. Mohla bych si sehnat někoho, kdo ještě nemá zakázáno dávat mi darem vražedné zbraně, aby mi koupil meč nebo dýku. Muhehehe. A taky potřebuju měšec. Mohla bych si ho ušít, ale na to su líná. Perkele, já vůbec nevím kdy tam jako chcem jít! Pomoc!

A taky nevím, co si vezmu na sebe, abych byla dost keltská, protože chcu být nejkeltštější. Vynelezla jsem novej styl, medival punk. Jů, ono už to neexistuje, co by to taky neexistovalo, že. Tak jsem se tak dneska oblíkla a všichni na mě divně koukali.

Já bych šla spát. Jenže teď potřebuju poslouchat medival punk. To je blbé...

last.fm mi řeklo, že tadle skupina je medival punk a wiki že je to medival metal. To je jedno, prostě je to děsně medival...

Jo a smazala jsem si v menu "Právě teď", protože jsem to stejně zapomínala aktualizovat. Přemístila jsem to do odpadního rozepsanýho článku. Ten článek je děsně vtipnej:
"Naboural jsem vám auto,
nevadí vám to?"
To někdy řekl někdo z příbuznejch při nějaké hře a chtěla jsem to někam napsat, tak to píšu sem. No nic. už jdu fakt spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta, co si říkala tak pošetile Ta, co si říkala tak pošetile | 7. srpna 2012 v 18:50 | Reagovat

Plácání tohodle typu je děsně super ^^
Města, šaliny i vlaky jsou děsně malý, celej svět je děsně malej, to se mi za letošní prázdniny potvrdilo už několikrát. A je to divný. Třeba kdysi za časů mýho rannýho (nebo ranýho?) miminkovství jsem bydlela ve stejným baráku jako jedna jistá osoba, se kterou jsem se tak nějak doopravdy potkala až o hódně pozdějc.

O tom keltským něčem jsem tu už asi četla, jenže moje líná osůbka se na to ještě tak pořádně nepodívala. Zní to věru zajímavě, hm hm. Problém s meči nemám tak vyloženě vyřešen, ale svou divnou touhu mít něco, s čím můžu bodat, jsem se pokusila naplnit dřevořezbou. Dřív to bejvával děda, co v dílně na chalupě plníval mé představy a já ty mečovitý kusy dřeva pak jenom ňák dozdobovala, ale letos jsem po dvouroční pauze zjistila, že mi to ňák chybí a pustila se do toho sama. Dokonce se mi tomu podařilo tak naostřit hrany, že jsem s tím přesekla větev tý vínový popínavky co na baráku s dílnou rostla.
Mňách čvách, že bych se na ten lughcosi vážně podívala? Ikdyž nevím, jestli to má vůbec smysl, pře budu teď stejně zabita za zkomolení posvátnýho ména. :-D

2 chiffon beach dresses chiffon beach dresses | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 19:23 | Reagovat
3 bridesmaid dresses green bridesmaid dresses green | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 5:00 | Reagovat

Q. Why did the cookie go to the hospital?
http://www.weredress.com/Designer-Bridesmaid-Dresses.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama