Jeden článek o pubertě, zákazech, příkazech, pokoře, přátelství, kraťasech a spánku

29. července 2012 v 0:31 | Fitli |  Ïvča, Fitli a zbytek vesmíru

Ale já už nejsem malá!

Pokračování tohohle. Věnováno především mojí rodině.
Perkele. Tak rychle to přijít nemělo. Možná jde o situaci, možná jsem se fakt za čtvrt roku zase změnila, já nevím. Jsem na sebe naštvaná. Jsem naštvaná na to, jak moc jsem pubertální, jak měním názory. Jak nevím, co vlastně chci.
Dneska mi došlo, že už se najednou nechci chovat jako malá, protože mě to už nebaví, mám jinej mozek. Chci být přesně taková, jaká jsem, možná o něco málo starší, dělat si co chci, ale mít někoho, kdo rozhodne, co si mám namazat na chleba, být zodpovědná sama za sebe, ale za nikoho jinýho.
Vlastně jsem po tomhle stavu toužila vždycky. Protože jsem byla údajně pubertální od dvou let. A asi vždycky budu.
Já mám totiž dojem, že by se lidem v jakýmkoliv věku nemělo nic zakazovat. Každej má právo si sám zkusit, jestli když si vylije vosk na ruku, tak to bude nepříjemný. Mě to příjemný je. Každej jednou zjistí, že když nejde spát, tak je unavenej. Já jsem zjistila, kolik hodin spánku potřebuju, když celý dny jenom sedím ve škole a podle toho se chovám. Taky jsem si sama zjistila, že se pořádně probouzím až večer, a že si ráda dělím den na uřvaný a klidný, kdy už jsem vzhůru jenom já, a nikdo mě neotravuje a můžu dělat, co chci já, třeba spát, tak už pár dní spím od dvou tak do půl dvanácté, občas z nějakého důvodu vstanu dřív, ale pak to zase sklouzne sem, protože mi to tak vyhovuje nejvíc.
Já fakt jsem občas unavená! Fakt někdy půjdu spát, to se nebojte. Ale z vlastní zkušenosti vím, že když jste vzhůru míň jak dvanáct hodin a nic neděláte, tak neusnete. A nehodlám tam ležet tři hodiny s otevřenejma očima, když můžu dělat něco alespoň trochu užitečnýho. Já si svůj denní cyklus můžu opravit jedině vstáváním, po kterým vím, že následuje něco, na co se těším. Myslím, že o svým spánku toho vím víc než vy a taky, že by svůj spánek měl každej poznat sám.
Vlastně tuhle teorii teď razíme i v oddíle. Vedoucí se nějak shodli, že jedna z nejhoších věcí na S. bylo, že neustále vyžadovala převlíkání krátkejch a dlouhejch kalhot. Takže letos se říkalo pouze "Doporučujeme dlouhý nohavice" a bylo. Většina to respektovala a veční puberťáci jako Fitli (nebo spíš skoro jenom ona) strávili čtrnáct dní v kraťasech, protože jim větvičky a kopřivy nevadí. To taky nechápu, lidi, co si nechávájí zalepovat/desinfikovat všechno, z čeho teče krev. To jsem taky mohla mít aspoň pětinásobnou zdravotnickou dokumentaci.
Já jsem ochotná respektovat pravidla, o kterých vím, že nakonec skončí v můj prospěch, nebo alespoň k dobrému pocitu z toho, že dělám něco správnýho. To je Lemonpiina Teorie egoismu (měla bys to sepsat, ať na to můžu neustále odkazovat). A některý věci, co ode mě očekáváte, prostě neuznávám. Nebudu nikoho učit poslouchat pravidla proto, že to dělám já. Pravidla se musí poslouchat, protože jsou správná.
Na táboře jsme hráli hru s vyhazování dobrých vlastností z balónu. Já jsem obzvlášť bojovala za co nejrychlejší vyhození pokory. Většina lidí vůbec nepochopila, co to je. A já ji nemám a asi nechci mít. Měli jsme tam jako příklad učitele. Já ty věci, co mi zadají, nedělám kvůli tomu, že bych k nim měla nějakou pokoru, ale proto, že si buď myslím, že je to užitečné, nebo mi z nějakého důvodu záleží na známce, nebo mě to samotnou vyloženě baví, nebo to nechci nějak pokazit spolužákům, které mám ráda nebo fakt z přátelství. To poslední je podle mě nejlepší, učit se klidně i kraviny proto, že máte učitele rádi a budete mít dobrý pocit z toho, že on má dobrý pocit z toho, že vás to dobře naučil :-). Přátelství a smysl pro humor, to byly dvě nejdůležitější, které ještě s několika dalšími přežily. Bez nich by byl život o ničem.
Tím nechci říkat, že k vám necítím přátelství, ale v rovnocenném přátelství se diskutuje, ne jenom poslouchá toho druhého. Pokud vám něco připadá jako úplná blbost, tak to neuděláte, kdyby se váš dlouholetý přítel najednou zbláznil a řekl vám, že máte skočit z okna, taky to neuděláte jenom proto, že ho máte rádi.
Říkali jste, že takhle nemůžu zapadnout do žádné sociální skupiny. Můžu, ale jenom do takové, kde budu spokojená se svojí rolí. Říkali jste, že si mám užívat dětství, tak si ještě můžu svět trochu idealizovat, ne?
Nedávejte lidem zákazy, protože se vždycky najdou takoví, kteří budou mít naopak potřebu je porušovat. Hezká prosba nebo doporučení je taky způsob, jak někoho k něčemu přimět, pokud je to myšleno fakt od srdce, ne jenom jako přeformulování toho příkazu. Já v některých věcech potřebuju, aby mě někdo zorganizoval, ale to ho o to hezky poprosím. Ale nikdy nekecejte Fitli do věcí nejmilejších, kamarádů, hudby a spánku

Možná nemám pravdu, ale na to chci přijít sama.



__________________________________________________________
Jsem vážně ráda, že jsem spát nešla, protože teď mám pocit, že tohle bude jeden z nejlepších článků, co jsem kdy napsala. Jeden, u kterého jsem pochopila. Původně se jmenoval "Ale já už nejsem malá!", ale pak jsem to dala až do podnadpisu, protože o tom to nakonec není. Na začátku jsem zuřila, nevěděla jsem, co mě tak rozrušilo, ale byla jsem naštvaná na všechno kolem. Pak jsem se uklidnila. Někde u učitelů kamarádů jsem se začala usmívat. Po desáté hodině jde nejlíp chápat. A teď jdu spát. Už krátce po půlnoci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tramvajka Tramvajka | Web | 30. července 2012 v 22:22 | Reagovat

Článek je super. Mě zase štve, že ty názory tak napůl měním a napůl ne a pak mám v hlavě maglajz. Štěstí, že u mě rodiče spánek moc neřešili a já mám spací dny a pak třeba včera jsem šla spát o půl druhý a budila se v devět a nevadilo mi to. Jo hezká prosba, ale někdy na to prostě nejsou nervy. :-) Prostě záleží na okolnostech :-)

2 Fitli Fitli | Web | 30. července 2012 v 23:36 | Reagovat

[1]: 22:22! U mě se to právě taky normálně neřeší a možná proto jsem ten večer reagovala přehnaně. Šlo o to, že jsem asi měla jít spát, abych šla dobrým příkladem jiným. A to se mi nelíbilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama