Červenec 2012

Ïvčiny metalové omalovánky #3-zpěvák

31. července 2012 v 0:03 | Ïvča |  Počítačově
Ta prolhaná zpěvačka potřebovala něoho do party. Má ho mít. To, co má na hlavě jsou dredy, kdyby to někoho zajímalo. A umí growlovat.

Jeden článek o pubertě, zákazech, příkazech, pokoře, přátelství, kraťasech a spánku

29. července 2012 v 0:31 | Fitli |  Ïvča, Fitli a zbytek vesmíru

Ale já už nejsem malá!

Pokračování tohohle. Věnováno především mojí rodině.
Perkele. Tak rychle to přijít nemělo. Možná jde o situaci, možná jsem se fakt za čtvrt roku zase změnila, já nevím. Jsem na sebe naštvaná. Jsem naštvaná na to, jak moc jsem pubertální, jak měním názory. Jak nevím, co vlastně chci.
Dneska mi došlo, že už se najednou nechci chovat jako malá, protože mě to už nebaví, mám jinej mozek. Chci být přesně taková, jaká jsem, možná o něco málo starší, dělat si co chci, ale mít někoho, kdo rozhodne, co si mám namazat na chleba, být zodpovědná sama za sebe, ale za nikoho jinýho.
Vlastně jsem po tomhle stavu toužila vždycky. Protože jsem byla údajně pubertální od dvou let. A asi vždycky budu.
Já mám totiž dojem, že by se lidem v jakýmkoliv věku nemělo nic zakazovat. Každej má právo si sám zkusit, jestli když si vylije vosk na ruku, tak to bude nepříjemný. Mě to příjemný je. Každej jednou zjistí, že když nejde spát, tak je unavenej. Já jsem zjistila, kolik hodin spánku potřebuju, když celý dny jenom sedím ve škole a podle toho se chovám. Taky jsem si sama zjistila, že se pořádně probouzím až večer, a že si ráda dělím den na uřvaný a klidný, kdy už jsem vzhůru jenom já, a nikdo mě neotravuje a můžu dělat, co chci já, třeba spát, tak už pár dní spím od dvou tak do půl dvanácté, občas z nějakého důvodu vstanu dřív, ale pak to zase sklouzne sem, protože mi to tak vyhovuje nejvíc.
Já fakt jsem občas unavená! Fakt někdy půjdu spát, to se nebojte. Ale z vlastní zkušenosti vím, že když jste vzhůru míň jak dvanáct hodin a nic neděláte, tak neusnete. A nehodlám tam ležet tři hodiny s otevřenejma očima, když můžu dělat něco alespoň trochu užitečnýho. Já si svůj denní cyklus můžu opravit jedině vstáváním, po kterým vím, že následuje něco, na co se těším. Myslím, že o svým spánku toho vím víc než vy a taky, že by svůj spánek měl každej poznat sám.
Vlastně tuhle teorii teď razíme i v oddíle. Vedoucí se nějak shodli, že jedna z nejhoších věcí na S. bylo, že neustále vyžadovala převlíkání krátkejch a dlouhejch kalhot. Takže letos se říkalo pouze "Doporučujeme dlouhý nohavice" a bylo. Většina to respektovala a veční puberťáci jako Fitli (nebo spíš skoro jenom ona) strávili čtrnáct dní v kraťasech, protože jim větvičky a kopřivy nevadí. To taky nechápu, lidi, co si nechávájí zalepovat/desinfikovat všechno, z čeho teče krev. To jsem taky mohla mít aspoň pětinásobnou zdravotnickou dokumentaci.
Já jsem ochotná respektovat pravidla, o kterých vím, že nakonec skončí v můj prospěch, nebo alespoň k dobrému pocitu z toho, že dělám něco správnýho. To je Lemonpiina Teorie egoismu (měla bys to sepsat, ať na to můžu neustále odkazovat). A některý věci, co ode mě očekáváte, prostě neuznávám. Nebudu nikoho učit poslouchat pravidla proto, že to dělám já. Pravidla se musí poslouchat, protože jsou správná.
Na táboře jsme hráli hru s vyhazování dobrých vlastností z balónu. Já jsem obzvlášť bojovala za co nejrychlejší vyhození pokory. Většina lidí vůbec nepochopila, co to je. A já ji nemám a asi nechci mít. Měli jsme tam jako příklad učitele. Já ty věci, co mi zadají, nedělám kvůli tomu, že bych k nim měla nějakou pokoru, ale proto, že si buď myslím, že je to užitečné, nebo mi z nějakého důvodu záleží na známce, nebo mě to samotnou vyloženě baví, nebo to nechci nějak pokazit spolužákům, které mám ráda nebo fakt z přátelství. To poslední je podle mě nejlepší, učit se klidně i kraviny proto, že máte učitele rádi a budete mít dobrý pocit z toho, že on má dobrý pocit z toho, že vás to dobře naučil :-). Přátelství a smysl pro humor, to byly dvě nejdůležitější, které ještě s několika dalšími přežily. Bez nich by byl život o ničem.
Tím nechci říkat, že k vám necítím přátelství, ale v rovnocenném přátelství se diskutuje, ne jenom poslouchá toho druhého. Pokud vám něco připadá jako úplná blbost, tak to neuděláte, kdyby se váš dlouholetý přítel najednou zbláznil a řekl vám, že máte skočit z okna, taky to neuděláte jenom proto, že ho máte rádi.
Říkali jste, že takhle nemůžu zapadnout do žádné sociální skupiny. Můžu, ale jenom do takové, kde budu spokojená se svojí rolí. Říkali jste, že si mám užívat dětství, tak si ještě můžu svět trochu idealizovat, ne?
Nedávejte lidem zákazy, protože se vždycky najdou takoví, kteří budou mít naopak potřebu je porušovat. Hezká prosba nebo doporučení je taky způsob, jak někoho k něčemu přimět, pokud je to myšleno fakt od srdce, ne jenom jako přeformulování toho příkazu. Já v některých věcech potřebuju, aby mě někdo zorganizoval, ale to ho o to hezky poprosím. Ale nikdy nekecejte Fitli do věcí nejmilejších, kamarádů, hudby a spánku

Možná nemám pravdu, ale na to chci přijít sama.



__________________________________________________________
Jsem vážně ráda, že jsem spát nešla, protože teď mám pocit, že tohle bude jeden z nejlepších článků, co jsem kdy napsala. Jeden, u kterého jsem pochopila. Původně se jmenoval "Ale já už nejsem malá!", ale pak jsem to dala až do podnadpisu, protože o tom to nakonec není. Na začátku jsem zuřila, nevěděla jsem, co mě tak rozrušilo, ale byla jsem naštvaná na všechno kolem. Pak jsem se uklidnila. Někde u učitelů kamarádů jsem se začala usmívat. Po desáté hodině jde nejlíp chápat. A teď jdu spát. Už krátce po půlnoci.

Ïvčiny metalové omalovánky #2- krátkonohá zpěvačka

27. července 2012 v 14:40 | Ïvča |  Počítačově
Tož tady máte sličnou zpěvačku v korzetu, co má krátký nohy, protože lže. A taky se mi nezdá zrovna moc trů, ale to je jedno. Vlastně ani nemůže být trů metal, když lže.

Ïvčiny metalové omalovánky #1- kytarista

27. července 2012 v 13:26 | Ïvča |  Počítačově
Ty omalovánky mě nějak chytly. Když jsem dodělala všechny do Za barem, musela jsem začít s něčím dalším, tak jsem se rozhodla pro metalovou skupinu, všichni metalisti určitě rádi vybarvují! :D

První na řadě byl náhodný kytarista, tady je výsledek. Má takovej roztomilej výraz :D

Za barem II #1: Omalovánka - Čokoláda

27. července 2012 v 0:08 | Fitli |  Počítačově
Zadání ZDE.

Tak, do třetice všeho dobřého, máme tu čokoládu. Úkol má sice číslo 1, ale já si na něj troufla až jako na poslední, protože za a) neumím nakreslit v počítači čokoládu, která vypadá jako čokoláda a za b) tabulka čokolády, co nevypadá jako čokoláda přes celý obrázek nevypadá zrovna krásně a nikoho by pravděpodobně nebavilo ji vybarvovat.
Nakonec jsem se nechala inspirovat písničkou níže. Je z alba pro děti Bongo BonBoniéra, kde má jednu písničku i Poletíme?, tak jsem si ho stáhla. Většinou, když něco z toho začne hrát mezi náhodnejma písničkama po něčem tvrdším, tak se dost leknu, ale tohle mám zrovna docela ráda :-).


Malý informační článek pro mé drahé "Nejlepší lidi"

26. července 2012 v 23:59 | Fitli
Pro jednou jdu asi radši využít blogu jako sociální sítě. Tenhle článek nebudu zařazovat do žádné rubriy a nechám ho neslyšně zmizet. Je určen jen a jedině pro lidi, které znám osobně, vám ostatním nic nepřinese, ale usoudila jsem, že blog je nejlepším místem pro vyvěšení informací pro ty, kterým jsou určeny.

První věc je lughnasad 4.8. na hradě Veveří, kvůli kterému určitě přijedu z divočiny do Brna a čím víc známých tam potkám tím budu radši. Prostě všichni, kdo aspoň trochu můžou, tam budou, páč jsem to řekla. A páč to tam bude určitě úžasný. Páč!

Druhá věc je nějaký případný společný strávení konce prázdnin na naší chalupě, já mám čas cca od 20. (přesný datum fakt netuším) a to by též bylo hustodémonskykrutopřísný.

A do třetice je to něco, co bych chtěla uskutečnit někdy časem, až nastane léto, kdy si budu připadat velká, ale zatím se mi to zdá jako ženiální nápad, tak abych vás na to psychicky připravila. Já jsem vždycky chtěla kolem dokola obejít ČR, ale to teď nemyslím. Napadlo mě, že by bylo úžasný přejít českomoravský hranice. Tak se připravte na to, že budu chtít někoho sebou. Ale říkám, až budu velká, a to se v dohledné době nechystá.

Píšu to zrovna sem taky proto, že kdybych to napsala třeba na ksichtknihu na zeď nebo do nějaké utajené skupiny, tak hrozí, že si to přečte moc, nebo naopak málo lidí. Takže, pokud si čistě náhodou nejste jistí, jestli jste nejlepší lidi, tak asi jste, už jenom proto, že jste dočetli tenhle článek. Nejlepší lidi nejsou sekyrky. Nejlepší lidi svítí prostě jinak. Nejlepším lidem nevadí strávit nějakou dobu jenom se mnou a mně podobnýma. Asi tak. Tak mně kdyžtak napište do komntářů, na ksichtknihu, na skype, mailem, to je jedno. Vaše fitli(zamotaná ryba)mizera.cz (Jo, je to fakt můj mail)

Za barem II #24: Omalovánka - Miska s ovocem

26. července 2012 v 20:06 | Fitli |  Počítačově
Zadání ZDE.
Další omalovánka. Miska vypadá dosti vyjezeně, ale všichni mi tu tvrdí, že už tam nic dalšího doreslovat nemám :D

Za barem II #15- omalovánka koktejl

26. července 2012 v 17:36 | Fitli |  Počítačově
Alespoň nějak se ten ukradený illustrator využije. Ale na to, ja dlouho mně to trvalo...
Zadání ZDE.

Manžílek :D

24. července 2012 v 23:17 | Fitli |  Papírově

Chlupatý nohy

24. července 2012 v 1:56 | Fitli |  Ïvča, Fitli a zbytek vesmíru
Já na tom dnešním světě nechápu hodně věcí. A neuvěřitelně mě děsí, jak se ostatní tváří, jako že je chápou, nebo že o tom prostě nepřemýšlí. Pořád se na spoustu věcí musím jako dvouleté dítě ptát A PROČ?, ale někdy si neumím odpovědět sama, ani to neumí nikdo jiný, nebo nejsem jeho vysvětlení shopná přijmout.
Jo, umím pochopit, že tráva je zelená prostě proto, že to tak je, ale jsou věci, který nejsou jenom proto, že to ta je, ale proto, že to nějakej blbec vymyslel a ostatní blbci mu to žerou, dělají to podle něj a na každýho, kdo to tak nedělá se zle koukají.
Mám tady pár otázek, který jsem pokládala na táboře. Pokud si myslíte, že na ně dokážete odpovědět, tak do komentářů, fakt mě to zajímá.
Proč si holky holí nohy?
Proč lidi nosí v létě oblečení?
Proč je sprostý zrovna rozmnožování a vylučování a ne nějaká jiná soustava?
A vymyslela bych jich ještě mnohem víc.
Tenhle článek je o chlupatejch nohách, ale na všecky tyhle věci mám vlastně úplně stejnej názor. O nahotě psala hezky Lúmennka (jo, taky jsem už běhala po lese nahá a to dřív než ten článek vůbec napsala.) Ovšem to s těma nohama nechápu ještě o něco víc. Ještě že mě zatím za chození po městě s chlupatejma nohama nemůžou zatknout.
Fakt, proč probohy? Protože je to hnusný? A co když se mi to líbí? Jakýkoliv holení je podle mě neuvěřitelně nepříjemnej a zbytečnej proces a povrch noh je navíc poměrně rozlehlý. A mě to neuvěřitelně *takovýto slovo, co je z neznámých důvodů otázky #3 neslušný a používám ho pouze v souvislosti se školou*. Já můžu být na svoje nohy hrdá, ale není to ta dlouho, co když moji kamarádi měli potřebu někoho pomlouvat a jako zbraň použili právě nohy. To, že je nám všem nesympatická a má některé dosti nepěkné vlastnosti budiž, ale vytahovat při té příležitosti to, že nemá jako oni potřebu si na místě jako je tábor dělat zbytečnosti je ubohý. A taky jim bylo asi úplně jedno, že tam mezi nimi sedí někdo, kdo si ty nohy neholil NIKDY a ač se tváří, že svoji srst miluje, připadal si tam blbě.
A taky mě štve genderová nekorektnost tohohle počínání. Je fakt dost genderově nekorektních věcí a to v obou směrech, ale všechny jsou zlo. A co je zlo, to já neuznávám. Ono vlastně stačí říct, že nejsem holka, což už stejně všem tvrdím. Ulehčující. Jo, a poslední odstavec rozhodně neznamená, že by si kluci měli začít holit nohy. To by bylo za prvé neskutečně hnusný a zadruhé by se tím rozhodně nic nevyřešilo, protože by se v otázce akorát změnilo slovo holky na lidi.
Chlupatý nohy jsou krásný. Všecko chlupatý je krásný. Třeba jeden můj kamarád fakt není krásnej ani zas tak moc sympatickej, ale má nejkrásnější chlupatý nohy na světě. Kdyby je neměl, bylo by to smutné. Myslíte, že existují kluci, kterejm se líbí chlupatý nohy na holkách?
Tímto říkám, že si ty nohy NIKDY neoholím. Jestli to udělám, tak mě zmlaťte. Protože holit si nohy je neuvěřitelná blbost. A člověku nestojí za to ti, kdo to moc řeší. A jestli se ke mně někdo přidá, budu ráda.