Proč sakra nemůžu přestat psát kraviny?

14. května 2012 v 21:41 | Ïvča |  Deníček?
Já nevím. Už teď mám za květen víc článků než normálně za měsíc, a to je čtrnáctýho. Je čtrnáctýho a já nebyla z ničeho zkoušená. A mám ještě spoustu věcí o kterých bych chtěla něco napsat a stejně melu kraviny. Především bych si měla založit rubriku Nočníček?, kam si budu psát sny a myšlenky probdělých nocí, než je zapomenu. Mám svoje sny ráda a už mě štve, že si je nepamatuju.

Mám opar. To je pitomý. Já nikdy opar neměla. A taky jsem zjistila, že moje vlasy už nejdou rozčesat ani po umytí. Můžu je nechat ještě trochu zacuchat a pak si je rozstříhat na proužky a budu mít dredy. To bude palisáda. Hlavně že se mám zítra fotit na občanku a bude mě to teď deset let pronásledovat. Budu se muset vdát, abych si mohla nechat udělat novou.

Včera večer a v noci to bylo strašný, probudila se ve mě ta stará Ïvča. Já su totiž taky dvě, víte? Dokonce jsem o tom chtěla napsat na TT Já, ale Venduleee s Nebožkou a Veee mě předběhly.
Ïvča je ta, co nade mnou měla kontrolu předchozích pár let, melancholická, klidná, tichá a zodpovědná, Fitli je dítě, kterým jsem byla ve svojí nejoblíbenější fázi živata a ted se projevuje až tak po dvou letech v nějakém kolektivu.
Obě mají fantazii, ale každá jinou. Ïvča umí vymýšlet příběhy, protože umí přemýšlet v souvětích, do kterých Fitli zapomíná psát čárky. Má jednu dost dinou vlastnost, všechno co dělá si v duchu říká v hlavě, jako by to psala na blog. Uvědomuju si, že tohle na sobě pozoruju někdy od třetí třídy, kdy jsem neměla nic, kam bych si to psala, ale někdy tehdy jsem asi začala být Ïvčou a ne jen Fitli. Fitli je moc roztěkaná, u ničeho nevydrží, radši kreslí, ale i na to má mizernou trpělivost. Když něco píše, tak krátký básničky, její tvorba je tady na blogu.
Netajím se s tím, že Fitli mám radši, byť je to ona, co mě nutí kašlat na školu. Ona je nespoutaná, ona je optimistka, ona je úžasná. Ale kdybych Ïvču vypudila úplně, tak to se mnou špatně dopadne.
Kdyby to byli poníci, tak je Ïvča Twilight a Fitli Rainbow.

K té noci, bylo mi divně. Měla jsem jít po nemoci do školy, nemohla jsem usnout a po fakt dlouhé době se mi vrátilo stoprocentně Ïvčovský myšlení. Pozorovala jsem na sobě tolik věcí, které na mě byly dřív samozřejmostí a teď jsem je půl roku neviděla. 'Ïvča si třeba nepředstavuje blbý nálady. Ïvču hrozně přitahuje noční sídliště. Ïvča k životu potřebuje světlo, dokud jsem seděla s rožnutou lampičkou, bylo to v pohodě, ale jakmile jsem si lehla, chtělo se mi brečet. Ïvča nerespektuje svoje imaginární přátele, hnusně po anglicku řvala na Toníka (mluvit se svejma imaginárníma přátelama cizíma jazykama je podivný, ale on by mě jinak nerozuměl). Ani jedna ze mě ale nemá ráda tu část noci mezi půl jednou a půl druhou, člověk podle sousedovic odbíjejících hodin absolutně nepozná, kolik je. Psala jsem na prázdný stránky svýho krásnýho diáře, hezky od začátku, počínaje 26.prosincem. Pomohlo mi to. Usla jsem.
Ráno jsem byla furt ještě Ïvča, ale už je to dobrý, Fitli se vrátila silnější než kdy předtím. Vlastně to byly zajímavý vzpomínky. Už mě ani v páteři nebrní žádná mrtvola.

Zamilovala jsem se do další brňácké skupiny. Do Barbar Punku. Že existujou a co jsou zhruba zač jsem věděla už dřív, ale dneska jsem se zase nějak proklikala k Lúmenn a když už jsem tam byla, tak jsem si řekla, že si o nich zjistím něco víc, hrozně se mi líbí jejich ideologie. No, a narazila jsem na Tři zrzavé vousy pana Azrika. Já totiž pana Azrika znám. Lepím u něho vystřihovánky. A zrovna jsem tam měla jít, ale plánovala jsem se na to vykašlat. Ale po třetím poslechu té písničky jsem tam jít prostě musela. Jenom jsem při každém pohledu na něj chcípala smíchy.
Ale zamilovala jsem se. Hrozně moc. Začnu chodit do dřeváren. To už jsem chtěla dávno, ale nelíbilo se mi, že se při tom musí hejbat. Ale fakt s tím začnu, pohyb je zdravý.
Bavila jsem se s Azrikem o kašlání na školu. Byl překvapenej, že chcu bejt informatička. Nevím, co čekal. Říkal, že jestli se včas nezačnu snažit, že mě vyhodí z vejšky. To by mě to nesmělo být někde. Ale to bude za dlouho. A on studoval nějakou jadernou fyziku, jo to bych nedala...


Šla bych do města fotit lidi. Třá dredáče, ti se fotí nejlíp. Ted je na focení dobrá teplota, lidi nejsou úplně nabalení a člověku je při chození po městě příjemně a nemusí přitom nosit furt v ruce zmrzlinu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Venduleee Venduleee | Web | 16. května 2012 v 17:33 | Reagovat

Já su totiž taky dvě, víte? :-D  :-D Tak se ti tedy hromadně omlouváme. :-D
Čiliózní. Takže Fitli je jako Nebožka a jako Rainbow Dash, kdežto Veee je jako Ïvča a jako Twilight Sparkle... A čiliózní je, že to tak fakt je.
Víš co pomáhá? Naučit se s oběma žít v symbióze. Ale je fakt, že Nebožka ( jak vidím i Fitli) v noci prostě spí a když nespím zároveň s ní, zbyde na mě prostě Veee. To se to pak přemýšlí.

Mmmm, ti dredáči jsou čiliózně fajnoví... ^^
A Barbar Punkeři jsou čiliózně cáklí... ^^
A mě čiliózně hrabe. Jau, pálí to... čiliózně :-D

2 holy26 holy26 | 17. května 2012 v 22:35 | Reagovat

Muhehe, jestli částečná schizofrenie je dnes normální, to znamená, že jsem nenormální, a to znamená PARTY!(samozřejmě ta rejnboudešovskopinkipajoidní :-D )
Ať žije nenormalita! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama