Temno

22. dubna 2012 v 20:12 | Ïvča |  Deníček?
Zase se kolem mojí hlavy usadil ten temnej mrak, co vám mačká mozek, tlačí na oči tak, až se vám chce brečet a je přes něj špatně vidět. Nevím, jestli je to z toho, že jsem spala do půl druhé,z divného počasí, z množství dnes přečtených depresivních článků, nebo z jednoho včerejšího rozhovoru. Doufám, že je to prostě jen jeden z těch stavů, co občas přijdou bez důvodu.

Zeptal se vás někdy někdo, kdo vám prostě není sympatický, co proti němu máte? Já mám většinu lidí ráda. Buď jsou to obzvlášť sympatické existence, se kterými se můžu bavit o všem a mám je moc ráda a potom je spousta "prostě lidí", kteří jsou fajn.

Ale najdou se i tací, které moc nemusím. Menší část tvoří ti, kteří mě vyloženě štvou, skřípu jejich směrem zuby a klidně je i pomlouvám, protože dělají něco, co zkrátka většině lidí dost vadí, myslí si o sobě, že jsou nejlepší a tváří se na mě stejně, jako já na ně.

A potom je tu skupinka, která mi dělá největší problém. Jsou to lidi, kteří mě svojí přítomností nijak zvlášt nevadí, ale jsou natolik rozdílní, že si s nimi nemám moc co říct, nechápu je, ale toleruju je.

Problém nastává ve chvíli, kdy z nějakého důvodu musí zasáhnout do mého života. Uvedla bych dvě holky z oddílu. První je stejně stará jako já a je taková, dalo by se říct i růžová. A vzhledem k tomu, že jinak je naše oddílová generace tvořena skoro jenom kluky, zasahuje celkem dost.

Druhá je starší a z toho plyne jedno jediné. Vedení. Rozčiluje mě tam, ale dá se to přežít. Ovšem včera mi řekla, že si všimla, že ji starší děcka nemají moc rády a že by s tím chtěla něco udělat. A já jsem nevěděla co. Zastávám názor, že lidi by se neměli měnit kvůli druhým a ona by se musela změnit od základů. Neumím pojmenovat to, co mi na ní vadí, protože je to prostě ona.

Myslím, že by se určitě našli i tací, kteří to tak mají se mnou, ale já se kvůli nim měnit nebudu. Když dělám něco, o čem si sama myslím, že je to špatné (třeba že jsem líná), snažím se to odstranit, ale to, že je prostě jiná než já a kluci není nic špatného. Může se ledatak snažit spřátelit s někým jiným, nebo počkat, až my dospějeme a třeba budeme jiní.

Myslím, že jí chybí náš prapodivný smysl pro humor a že nás asi málo zná. Nechápala, že moje klučičí dvojče nedonutí, aby šlo závodit s týmem z cizího oddílu. Myslím, že nás nechápe, stejně jako my nechápe, stejně jako my nechápeme ji.

Navíc, nechtěla jsem s ní jet šalinou zčásti i proto, že jsem nerada s někým kdo nepatří hned do té první skupiny nejsympatičtějších lidí jenom ve dvou. Ve třech je to hned lepší, mám to číslo čím dál raději. Jsem radši sama, než jen s jedním člověkem. To jsem jí neřekla, stejně by to nechápala, protože je jiná.

Jinak, s mrakem u hlavy se skvěle uklízí, respektive je to jediný stav, kdy jsem schopná uklízet. A taky bych chtěla mít v těchhle chvílích doma saunu, je zvláštní, když máte takhle potřebu něčeho strašně konkrétního, před půl rokem jsem myslela že v nemocnici umřu bez kedlubny a teď chci saunu... Ale ta se dá aspoň nahradit horkou vanou...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lemonpie lemonpie | Web | 22. dubna 2012 v 21:22 | Reagovat

Některý lidí, často taky z oddílu, taky nepochopím, a nemám si s nima co říct. Ale to už k tomu patří, člověk nemůže vycházet se všemi. Těší mě, že se teď především ta první skupina tak rozrůstá :-D

2 Ïvča Ïvča | Web | 22. dubna 2012 v 21:29 | Reagovat

[1]: Už jsem se dávno smířila s tím že takových je hodně, není moc lidí, kteří by se ke mě chovali hnusně, ale těchhle je spousta a já je ignoruju. Ovšem když se mě zeptala proč a já jí nedokázala odpovědět, docela mě to naštvalo. Zlobila jsem se sama na sebe, že ji prostě nemám ráda a nevím proč...

3 holy26 holy26 | 22. dubna 2012 v 21:39 | Reagovat

Já si nemám co říct téměř s nikým. Pouze s psychaznalými lidmi se dokážu pořádně bavit...

4 Ïvča Ïvča | Web | 22. dubna 2012 v 21:42 | Reagovat

TY nemáš co říct? :D to bude tím, že všechno co bys říct mohla vychrlíš za pětinovou dobu :D

5 holy26 holy26 | 23. dubna 2012 v 12:22 | Reagovat

to ne...to že řeknu že vůbec není psycho není debata...

6 Venduleee Venduleee | Web | 23. dubna 2012 v 14:52 | Reagovat

Tohle podvědomé rozdělení lidí znám. Na tu skupinu, se kterou si moc nerozumím narážím čímdál častěji a docela mě to deptá. Asi jsem se změnila, možná když jsem byla malá, byla jsem víc "normální" nebo prostě podobnější většině ostatních lidí a byla jsem asi taky míň náročná.
A tomuhle potkávání se s různými skupinami se asi prostě nevyhneš. Co říct, to mi taky občas vrtá hlavou... Nakonec bude stejně jako vždycky rozpačité ticho.

Obdivuju tě, že i s mrakem nad hlavou dokážeš psát pořád slušně a nezaujatě a stejně vyjádříš to, cos chtěla říct, tak, aby to znělo dostatečně přesvědčivě. Je fajn umět psát takhle neurážlivým způsobem. Měla bych si tě vzít za vzor :D

7 Ïvča Ïvča | Web | 23. dubna 2012 v 16:39 | Reagovat

[6]: ono už to nebylo ve fázi největšího temna, to mi rodina zabavila počítač a já se toho snažila zbavit všemožnými jinými způsoby (vana, uklízení, růžový tričko, abych si vybila vztek a všichni viděli že nejsem v pořádku) a tohle bylo už ve fázi, kdy mi bylo celkem dobře a tím článkem jsem to vyřešila kompletně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama