Sepsáno v úterý

12. února 2012 v 23:11 | Ïvča |  Deníček?
Děje se toho tolik, že ten článek přecijen napíšu...

Bod první-ztracená šalinkarta. Nenašla se, ale je podivuhodné, s jakým klidem vám zaškrtnou políčko odcizeno-potvrzeno. Tak mám šalinkartu s aktuální fotkou. Heč!

Potom se jaksi udála deváťácká matematická olympiáda. Člověk by čekal, že když má výsledek správně a nevycucal si ho z prstu, mohl by dostat aspoň polovinu bodů, ale není to tak. Jedna naše nejmenovaná profesorka se rozhodla strhávat body úplně za všechno, ale vzhledem k tomu, že naprostá většina lidí ten příklad má za dva ze šesti, nechápu, že ti, kteří ho nevypočítali nemají nějakých minus dvě sta osmdesát šest celých devět periodických. Je sice pravda, že nebýt jí, bude na prvním místě deset až patnáct lidí, ale kdybych byla z jiné školy a neviděla svoje opravené řešení, asi si rvu vlasy. Mám stejně bodů jako jeden můj kamarád z Třebíče, jenom s tím rozdílem, že on ten příklad co a něj dostal dva body nedopočítal. On je ve svém okrese druhý, já čtvrtá. Štve mě, že to každý učitel opravuje jinak. Ne, že bych se svým umístěním nebyla spokojená, to ani náhodou, ale když má první čtvrtina výsledkové listiny za tři příklady pět nebo šest bodů a o všem rozhoduje ten poslední, připadá mi to trochu divný.

Potom mám spoustu školních předsevzetí. Nový rok ani Silvestra neuznávám, to že píšu na konci data místo jedničky dvojku (jakože na to stejně budu zapomínat) pro mě není důležitý. Předsevetí se můžou dávat pouze když se mění něco podstatnýho, což pro nás školou povinné vynulování známek samozřejmě je. Vysvědčení jsem zkoulela na dvě dvojky. Angličtina a španělština. Drahý spolužák sedící za mnou konstatoval, že mi nejdou jazyky. Řekla jsem si, že se v těch dvou budu víc snažit, ale nevím. Ve španělštině jsem měla osm jedniček a potom najednou 2-,3,4-, takže když se na to letos nevyseru, tak to bude v pohodě. Angličtina je tohle pololetí už 2,3, nebo možná dokonce 2,3,3, takže tam za tu dvojku budu asi spíš ráda, ale uznávám, že je to jeden z mála předmětů, který mně v životě k něčemu budou. Začnu si dělat úkoly z matiky, páč z ní dvojku fakt nechci. Navíc je to spolu s chemií a cvikama z češtiny předmět, ve kterým nejvíc usínám/luštím sudoku a křížovky metra z Metra/přikresluju blondýnám v Metru Marcovy fousy/prostě se bavím. Holy, možná by nám fakt to rozsazení prospělo. Na češtinu stejně jako tohle pololetí vysoka kašlu, myslím, že mi ten předmět docela jde, na trojku to nebude a to že je ta učitelka kráva mi je u něčeho...

Jedna osoba mi udělala strašnou radost. Zeptala se mě, co má poslouchat. Myslím, že jsem nakazila dalšího VanCanťáka. Rakkatakka!

Brňáci mají pololetky spojený s jarákama, což pro osoby Fitli podobné znamená, že musí za deset dní navštívit Beskydy i Jeseníky. Poslušně hlásím, že je tam všude stejná kosa. Minus dvacet stupňů znamená, že Fitli zašla se svým drahým oddílem jednou na sjezdovku, vydržela tam fakt dopoledne hodinu a půl, zatímco všichni postupně odpadávali na čaj, odpoledne se pokochala pohledem na ledové sochy, tři a půlkrát sjela sjezdovku a (kupodivu ne první) odpadla do vedlejší chaty (bez čaje.) Na parkovišti zjistila, že její nohy jsou zmrzlé ještě o trochu víc než myslela a že si neobuje boty. To že jsem celej večer zůstala ve spacáku s nohama opřenejma o topení tomu nijak zvlášť nepomohlo. Další den mi bylo zakázáno jít lyžovat. Je zajímavý, jak vedoucí zestarostliví ve chvíli, kdy je jmenován náčelníkem oddílu. Přišla jsem o halušky. Jak smutné.

Mí drazí rodičové mě od tam sebrali a dovezli mě sem. Lituju, že mě nenapadlo tam radši zůstat a odjet normálně dom, protože tady stejně nemůžu nic dělat. Nohy mě omrzly v pátek a dneska je úterý. Necítím žádnej rozdíl. Necítím nic. Zkoušela jsem běžkovat, ale po kiláku a půl jsem to otočila.

V hospodě tady mají hrozně dobrou česnečku, ale jinak...

Jedno vím jistě, už nechci do Finska. Tady se cítím vůbec dost finsky. Celá ta chata je jedna velká sauna. Máme tady takovej úžasnej kotel na uhlí. Nejdřív jsme ho přetopili tak, že tady celej den houkala siréna. Když jsme přijeli, byla kompletně zamrzlá studená voda. Chtěla jsem se vykoupat, tak jsem si napustila plnou vanu té horké a nosila do toho sníh. Můj oblíbený předmět lhal, skupenské teplo tání neexistuje, furt to bylo neuvěřitelně horký. Měla jsem plnou vanu jehličí, nechala jsem ji hodinu a půl chladnout, ale vydržela jsem v ní chviličku a pak jsem děsně dlouho ležela(ve stoje bych nejspíš omdlela) u otevřenýho francouskýho okna, za kterým bylo -17°C. Normální sauna je tady sice taky fajn, ale v té koupelně tenkrát bylo stoprocentně dvakrát takový vedro. Holy, vzpomínáš na to, jak jsme se divily, že je Marco na tom videu tak málo oblečenej? Já už to docela chápu.

Chci domů!
Tady je sice strašně krásně, ale všeho moc škodí. Společnost taky úžasná, obzvlášť jedna z těch tří rodinek co jsou tady s náma. Starší z kluků se vyznačuje tím, že se naustále hádá se Setřičkou naprosto o čemkoliv a oba vypadají naprosto spokojeně (ti z vás, co znají moji Sestřičku určitě pochopí, momentálně spřádá plány na to, jak ho donutit aby podepsal smlouvu o tom, že bude letos na vodě celou dobu chodit v holčičích šatech. Věřím, že se jí to podaří, ale nechci slyšet jeho cholerickej záchvat poté, co to podepíše.) Ten mladší je ještě o něco horší a hlasitější. Pod pohovhou našel zapalovač. Dělal nějaký kraviny na vleku a rodiče ho teď nechcou brát s sebou na sjezdovku, což semozřejmě zase odnesu já.

V noci z pátku na sobotu máme s oddílem čtyřiadvacetihodinový promítání filmů. Sice přiznávám, že nemám ráda filmy (nebo aspoň normální filmy) ale chtěla bych tam jít. Chci se posadit na vlak a jet dom, dát si na nohy nahřátej pohankovej polštářek a jít se s nejlepšíma lidma na světě koukat na americký filmy.

Je tu takovej řev, že už ani nemám náladu cokoliv poslouchat. V hlavě mi hraje akorát tohle. Konkrétně "Válíme se ve spacáku, záchody jsou přeplněný, to je skvělý...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Holy Holy | 14. února 2012 v 17:35 | Reagovat

Jak to myslíš - rozsazení by nám pomohlo? Co by na to řekly ty bloncky s úžasným permonickým plnovousem? :-D

2 Ïvča Ïvča | Web | 14. února 2012 v 20:01 | Reagovat

no dobře no :D

3 Holy Holy | 14. února 2012 v 21:26 | Reagovat

Jóó, to byly časy kdy měly blondýny styl... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama