Leden 2012

O šalinách

23. ledna 2012 v 23:10 | Ïvča |  Ïvča, Fitli a zbytek vesmíru
Miluju ježdění šalinama. Už jenom to slovo. Šalina. Miluju Brno a miluju šaliny. Tak to je

Nikde se nepřemýšlí tak dobře, jako v šalině nebo ve vaně. Kolikrát mám v šalině nějaký geniální nápad, ale jakmile vystoupím, najednou je pryč. Nejlepší je KT8D5. Alespoň myslím, že to je ona. Je velká, oboustranná, kloubová a hlavně jsou v ní ty bedny s elektřinou, co na nich tak ráda sedím. Mají tu výhodu, že nehrozí, že si tam bude chtít sednout nějakej důchodce. Tyhle šaliny byly jedinej důvod, proč jsem přežila loňskou výluku na čáře-ty šaliny se tam neměly kde otáčet, takže musely pořád jezdit KT8D5.

Ovšem je tu i ta druhá stránka šalin. Nenávidím samotnej DPMB. Nejhorší jsou ty babky na přepážkách.
Fitli s Matičkou potřebujou nový šalinkarty. Fitli tu svou už docela dlouho nemůže najít, ale za týden jí stejně vyprší a za půl roku jí bude 15, tak by třeba mohla už dostat studentskou, vždyť stojí stejně a student koneckonců je.

"Ne to nejde, ještě jí není patnáct!"
"Tak si chceme nechat aspoň vystavit novou dětskou, nebude přece jezdit na černo"
"Ale vždyť jí ten kupón ještě nevypršel"
"Ale už jí tam zbývá jenom týden"
"Dobrej týden. A navíc za tu novou průkazku byte musela zaplatit dalších dvacet korun!"

Fakt vypadala, že nám to neprodá ani za milion, ale naštěstí jsem tu průkazku nakonec našla.

Teď jsem na tom ale mnohem hůř, ztratila jsem ju už fakt doopravdy. Je sice šance že ju někdo našel a donesl na Novobranskou, ale nevím. Ono je sice krásný že mají na stránkách formulář na zjištění, jestli ju našli, ale to by musel ještě fungovat.

Všechno co nějak souvisí s MHD se proti mě spiklo. V sobotu ztratím šalinkartu a v pondělí jedu do školy mírně rozbitou šalinou, která zavře všechny dveře až asi po dvousté sedmdesáté osmé. Proti rozbitejm šalinám nic nemám, člověk pak může přijít do školy tak akorát pozdě s dobrou výmluvou, ale dneska jsem měla první hodinu češtinu, ve které jsem ještě neměla úplně jasnou známku a tak jsem se docela bála. Na Čáře samozřejmě přistoupil revizor.

"Já...se omlouvám...já...jsem si ji jaksi zapoměla doma..."
"Kolik ti je?"
"Čtrnáct"
"Hmm...tak si vystoupíme, jo?"

Šalina zastavila na Moraváku, já jsem si posbírala svoje saky paky a vydala jsem se ke dveřím, ale on něco řešil s někým jiným. Tak jsem vystoupila. Sama. Rozběhla jsem se směrem ke škole. Nikdo mě nepronásledoval. Na Osmec jsem doběhla chvíli po té šalině. Nečíhal na mě ani tam. Ještě bych kvůli němu přejela. A přijít do Češtiny nějak výrazně později kvůli tomu, že mě zadržel revizor, to by Markvartová asi nerozdejchala.

Zítra na to asi ještě kašlu, ale ve středu zajdu na DPMB, jestli ji nenašli. Držte mi palce.

den 5343.

18. ledna 2012 v 10:19 | Ïvča |  Deníček?
Začala jsem si číslovat dny životě, baví mě to a člověk má častěji narozeniny. Joe měla před 12 dny 5000 a vůbec to neoslavila. Druhá úchylka, se kterou jsem dneska začla je věštění z písniček. Když už posloucháte skupinu jménem Tarot, tak co vám zbývá. Jde o to, že si každý ráno pustím náhodnou písničku , pořádně si ji poslechnu, najdu si text a snažím se z ní něco vyčíst :D. Aspoň pořádně zjistím, co všechno v mp4 mám. Dneska The Struggle Within od Metallicy. Věštím z toho naprosto normální den :DPoslední dobou je všechno divný. Cítím že jsem se za poslední půl rok hrozně změnila. Není to nijak konkrétní, ale jsem prostě jiná, asi zase prostě o něco starší. Na Silvestr a nový rok z vysoka víteco, ale blíží se půlka roku, který vyznávám já, toho školního. A já najednou vidím že jsem jiná. Dřív jsem mívala potřebu být "jako ten a ten, ale ještě lepší", kdyžto teď absolutně nemám potřebu se v něčem zlepšovat. Nejsem sice v ničem ta nejlepší, ale ani nechci. A hlavně jsem skoro všude už normálně ukecaná, dokonce mě třídní rozsadit a já jsem šťastná. Naposledy jsem byla rozsazena ve čtvrté třídě, protože, ačkoliv jesm seděla vedle své nejlepší kamarádky, jsem se neustále bavila s (hezkým :D) klukem co seděl za mnou. Posadili mě vedle jinýho kluka, ale moc tomu nepomohli. Docela by mě zajímalo s kým bych seděla, kdyby mě rozsadili, ale bojím se abych nesplakala nad výdělkem :D

Mám divný nálady. Miluju, když řeknete svojí tetě psychložce, že máte divnej pocit a že je fialovej a chlupatej, ona se vám zadívá do očí a řekne vám, ať ho zavřete do kamen. Teď ty nálady ovšem nejsou fialový ani chlupatý, jsou zeleno růžovo světle modrý a nedají se zavřít do kamen, protože doma žádný kamna nemáme, ani nejdou spláchnout do záchodu, protože jsou velký a plynný. Nejsou tak vyloženě zlý jako ty fialový chlupatý, ale mám způsobujou rychlý střídání nálad. Chvíli mám chuť jenom tak brečet, protože mi všechno připadá o ničem, a potom, což je možnáještě horší, mám ráda celej svět, včetně toho příšernýho počasí a říkám si, že taď když jsou uzavřený známky a nemusím nic dělat, jsem šťastná. Ale nejsem. Můžu kresli, vyrábět, v sobotu jdou Škrkny poprvé v dětském složení na "dospěláckou" šifrovačku a já jsem ze sebou spokojená. Nemám cíl, spokojila jsem se s tím, že na něco mám a na něco ne a nemám chuť se měnit. Nějak uspět na Palapeli jsem předan zařadila k tomu na co nemám. Promiň týme, můžeme aspoň překvapit, ale to uvidíme až na místě podle zhulenosti šifer. Já už jsem taky pěkně dlouho nic přádnýho neluštila.

O nic pořádnýho se nesnažím a tak se nudím.

Myslím že je vidět, že behem psaní článku zasáhla ta negativní část Pocitu. Vlastně mám cíl. Skončím s těma náladama. " A co hodláš dělat potom?" ptá se pastelový plyn. Nevím, snad se něco najde. Já jsem vždycky chtěla být flegmatik, kterýmu je všechno jedo, ale teď nevím...Asi se zas začnu jak blbec stresovat školou...

Nohama

17. ledna 2012 v 22:48 | Ïvča |  Odpadky, Nicy a jiné zhovadilosti
Mám novou oblíbenou pozici u počítače. Sedím nebo ležím na posteli a noutbuk je na zemi podemnou. Výhoda je, že jsem v posteli a nemusím přitom každý večer dolovat kabely zpod peřiny, poněkud větší nevýhodou zas že musím psát nohama. Moje levá noha je fakt levá, umí pořádně mačkat jenom D. Už se ale zlepšuju, držte mi palce. Tohle píšu jenom asi 15 minut :D

Hudba, aneb co to z té Fitli vyrostlo?

14. ledna 2012 v 1:45 | Ïvča |  Ïvča, Fitli a zbytek vesmíru
Konečně noc kdy jsem dobrovolně vzhůru a konečně mám i chuť psát něco víc než jenom deníček…
Na tenhle článek i prostě vypněte vaši vlastní hudbu a …poslouchejte…jo, uznávám že toho je hodně, ale jsou to všechno pro mě důležitý písničky a nemohla jsem si dovolit nějakou z nich vynechat..ale vy si je klidně přeskakujete jak chcete :D

Edit:koukám že ty videa docela mizí a navzájem se vy měňujou, mně se to ale asi po pátým aktualizování povedlozprovoznit, tak vám taky držím palce :D

Patřím k těm divnejm lidem, co jezdí v šalině se sluchátkama na uších a po týdnu bez hudby začínají být otrávení.

Klobouk 3ks

12. ledna 2012 v 22:05 | Ïvča |  Počítačově
Kloboučník je skvělá postava...Klobouky jsou skvělý

Chceme si s Holy ukašírovat nějaký úžasně zhulený klobouky, ona už i něco spatlala, ale fitli je jako vždy líná a nedělá nic jinýho než že sedí u počítače...

Klobouk alias Imaginaerum

Spokojená nemocná

7. ledna 2012 v 3:13 | Ïvča |  Deníček?
Nejlíp se mi píše v noci. Dnešní noc se mi líbí.

Důležité: Já Joe a Holy strašně milujeme Marca Hietalu+ den nezačíná o půlnoci, ale v pět ráno.